Jak dnes vypadá systém podpory.
Léčebné pedagogičky se zaměřením na neurologii, Marii Čunderlíkové, se spolu s týmem odborníků podařilo pod jednou střechou vybudovat komplex zdravotnických, sociálních a vzdělávacích služeb pro lidi s Alzheimerovou chorobou a poruchami paměti.
Během pandemie se se svým týmem vynalezla a s dalšími psychologických poskytují péči o klienty i na dálku.
Čunderlíková v rozhovoru mluví o tom, jak dnes vypadá systém pomoci lidem s demencí a přidruženými onemocněními, a jako zdravotní problém ovlivňuje celou rodinu.
Jak dnes vypadá systém pomoci lidem s demencí? Je dostatečný?
Na Slovensku péče o nemocné příbuzné io lidi s demencí často zajistí rodina.
Pokud rodina chybí nebo nezvládá péči, přichází v úvahu sociální systém, který podporují finančními příspěvky ministerstvo práce, samosprávné kraje, obce a města.
Jsou to kompenzační příspěvky, terénní pečovatelská služba a specializovaná zařízení sociálních služeb. A zda je dostatečný? Každý z nás má svou představu o tom, jak by měla dobrá péče vypadat.
Důležité je, aby byla kvalitní po každé stránce a zajistila důstojný život každému příjemci takové služby. Momentálně nás trápí nedostatek míst pro klienty s demencí v zařízeních s kvalitní péčí.
Jaké typy léčby jsou u pacientů nejpopulárnější a nejefektivnější?
Tradiční je užívání léků, ale účinnou a bezpečnou terapií jsou i nefarmakologické metody. Pracují se zachovalými schopnostmi, dovednostmi, emocemi a prožíváním pacienta a zlepšují nebo odstraňují projevy onemocnění. Stimulováním psychické činnosti pacienta se vytváří v mozku příznivé prostředí pro působení účinné látky, kterou obsahuje lék.
Z toho důvodu doporučujeme našim pacientům na základě zájmů a schopností následující metody: kognitivní stimulaci, ergoterapii, muzikoterapii, arteterapii, reminiscenci, koncentračního-pohybovou terapii. Zmíněné aktivizační a terapeutické činnosti lze absolvovat individuálně nebo skupinově.
Pokud se u pacientů vyskytují stavy dezorientace, velmi účinný je specifický druh komunikace, takzvaná Validace podle Naomi Feil. V domácím prostředí pacienti mohou procvičovat mozek pomocí logických, pozornostných nebo paměťových her. Předpokládáme, že aktivizace a stimulace kognitivních funkcí znovu namotivuje bývalé schopnosti a prodlouží období soběstačnosti pacienta.
Oblíbená metoda, kterou doporučujeme rodinám, je reminiscenčná metoda, která využívá vzpomínání seniora a opatrovateli nabízí příležitost k poznání jeho životní historie. I u pacienta s těžkou poruchou paměti bývají vzpomínky na vzdálenější minulost téměř nedotčené a mohou být klíčem k jeho osobnosti. Metoda vyžaduje zájem o člověka a schopnost správně klást otázky.
